sobota 13. srpna 2016

Emotional Awareness - TIP na knížku od Dalajlámy a Paula Ekmana


Paul Ekman patří k nejcitovanějším psychologům 20. století. Je emeritním profesorem psychologie na Kalifornské univerzitě v San Franciscu. Proslavil se především díky výzkumům zaměřeným na výraz emocí v lidské tváři a na rozpoznávání lží. U nás je Paul Ekman známý například díky knihám Mžik, Destruktivní emoce a Odhalené emócie a také díky seriálu Anatomie lži, který vysílala televize Prima.

Původně proto, aby udělal radost své dceři, účastnil se v roce 2000 tento vědec konference o destruktivních emocích, kde se setkal s jeho svatostí XIV. Dalailamou. Jak sám říká, toto setkání mu změnilo život. O několik let později, v letech 2006 a 2007 se pak Paul s Dalailamou znovu několikrát sešel, aby s ním diskutoval o lidských emocích a nalézání duševní rovnováhy. Z bezmála 40 hodin jejich konverzace vznikla kniha Emotional Awareness.

Pokud mohu zmínit několik věcí, které mně v knize nejvíce zaujaly, tak bych začal třemi faktory, které jsou i podle mých zkušeností pro zvládání emocí důležité a o nichž Paul Ekman i Dalailama v knize opakovaně diskutují. Kromě samotného 1) uvědomění si emoce (či prvotního pocitu), je pro konstruktivní zvládnutí emoce potřebný 2) vhled do mechanismu vzniku emoce a pochopení její povahy (moudrost) a dále 3) akceptující postoj (soucit).

Paul v knize vysvětluje, že emoce je vždy v prvopočátku nevědomá, a z hlediska přežití druhu to dává smysl. Právě nevědomost však zároveň mnohdy vede k destruktivnímu vyústění emoce. Určitý spouštěč aktivuje emoční scénář, k jehož vytvoření došlo v našem dětství a který nyní probíhá automaticky, slepě a je těžké ho změnit. Uvědomění si emoční jiskry dříve, než zažehne plamen, hraje tedy důležitou roli. Není to však jediný faktor.

Dalajláma v knize poukazuje na to, že schopnost všímavého uvědomění je v Buddhově učení spojována zároveň s hlubokým vhledem a porozuměním zákonitostem fungování procesů probíhajících v těle a mysli – tedy s moudrostí, která je dalším důležitým faktorem, jež rozhoduje o konstruktivním či destruktivním vyústění emoce.

Konečně se oba diskutéři shodují na důležitosti specifického postoje či náhledu na danou emoci a probírají možnosti rozvíjení soucitu jako třetího podstatného faktoru, ať už je namířen dovnitř vůči vlastním prožitkům, a nebo pak ven vůči druhým lidem či bytostem.

Co bylo pro mne v knize poučné, je dále odlišení nálad neboli dlouhodobějších stavů mysli od emocí. Paul se na nálady dívá nanejvýš skepticky. Podle Paula nálady nejsou NIKDY užitečné, protože vedou ke zkreslenému vnímání skutečnosti. Zatímco bez emocí se nedá žít, je podle něj velmi žádoucí učit se pracovat s náladami a eliminovat jejich vliv. Přiznám se, že takhle jednoznačně jsem si negativní vliv nálad předtím nikdy neuvědomil.

Za vůbec nejzajímavější část knihy považuji pak diskusi týkající se hněvu, rozhořčení, nenávisti a nelítostného soucitu. Paul s Dalajlámou uvažují o smyslu hněvu a jasně odlišují na jedné straně nekompromisní postoj vůči konkrétnímu neprospěšnému skutku od postoje vůči osobě pachatele. Ukazují, že je možné na jedné straně využít sílu k obraně nebo abychom zabránili škodlivému chování a na straně druhé přitom zachovat soucit vůči pachateli. Mluví také o odpouštění, které podle nich znamená nechat plavat negativní pocity namířené vůči pachateli, neznamená to ale nečinit pachatele odpovědným.

Paul v knize Emotional Awareness velmi otevřeně mluví o svém životě, o svém vztahu s otcem i se svou ženou a konečně i o tom, jakou osobní transformací prošel poté, co se poprvé setkal se současným Dalajlámou. Díky tomuto upřímnému sdílení získala pro mne kniha výrazný lidský rozměr a zapůsobila na mne víc, než kdyby byla pouhou vědeckou diskuzí. Četl jsem jí jedním dechem a působila na mne, řekl bych, léčivě.

Žádné komentáře:

Okomentovat