sobota 13. srpna 2016

Tovil - TIP na knížku od Beatrice Kunovits-Vogt


Tradiční kmenové kultury rozšířené kdysi prakticky po celé planetě vysvětlovaly vznik duševních poruch jako výsledek působení zlých duchů. Mohou se současní psychoterapeuti inspirovat takovým přístupem?

Na začátku 20. století začali psychologové jako Carl Gustav Jung nebo Roberto Assagioli rozlišovat v psychice autonomně fungující části, které označovali jako komplexy a archetypy. Jacob Levy Moreno a později například Fritz Perls následně začali využívat tzv. psychodrama jako prostředek, během něhož pacient vede s těmito svými autonomně fungujícími částmi dialog. Psychologie se tak postupům přírodních národů pozoruhodně přiblížila.

V sedmdesátých a osmdesátých letech se nezávisle na sobě tři ženy ze Západu rozhodly studovat v Asii tradiční šamanské metody léčení duševních poruch. Terry Clifford a Tsultrim Allione studovaly tyto metody v Indii a v Nepálu. Beatrice Kunovits-Vogt na Srí Lance. Knihu Tovil v níž poslední jmenovaná autorka představuje výsledky svého výzkumu vám nyní chci představit.

Beatrice v 80. letech tři roky žila na Srí Lance (mimochodem se svým tehdejším manželem Mirko Frýbou) a podařilo se jí něco mimořádného. Stala se žačkou domorodého léčitele Upaseny Gurunnanse, který jí zasvětil do metody tovil, používané k léčení duševních poruch. Beatrice prošla již předtím výcvikem v psychodramatu u Zerky Moreno. Když pak měla možnost účastnit se nočního rituálu tovil spojeného s tancem a bubnováním, dokázala velmi rychle rozeznat podobnosti s psychodramatickými postupy a rozhodla se tomuto tématu věnovat ve své disertační práci.

V knize Tovil Beatrice nejprve popisuje setkání s různými léčiteli na Srí Lance a vysvětluje jejich metody v jejich kulturním kontextu. Jádrem knihy je pak analýza tří kazuistik, resp. analýza průběhu tří různých rituálů tovil, kterých byla svědkem a které vedly k vyléčení tří konkrétních pacientů. Beatrice nejenom, že vysvětluje diagnostické postupy a popisuje jednotlivé kroky a fascinující detaily daných rituálů, ale především odhaluje principy, z nichž léčitel vychází, když přizpůsobuje průběh rituálu na míru danému pacientovi. Popisuje a dokládá strategické užití konkrétních prostředků terapie a vysvětluje, jak tyto prostředky působí. Právě to považuji za největší přínos téhle knížky, protože umožňuje západním psychoterapeutům inspirovat se nejenom vnější formou rituálu, ale především právě funkčními principy, které tovil využívá, a které lze při jejich skutečném pochopení snadno modifikovat tak, aby byly použitelné v naší kultuře.

Západní medicína disponuje jen velmi omezenými možnostmi, jak mírnit symptomy psychóz. Beatrice zdokumentovala postup, díky němuž se někteří pacienti na Srí Lance zbaví psychotických symptomů za jedinou noc. Knihu mohu doporučit nejenom psychoterapeutům, ale všem, kteří se chtějí dovědět něco o tradičních způsobech zvládání duševních potíží v jiné kultuře.

Žádné komentáře:

Okomentovat